Vánoční čas
Zázračné ticho předvánočních dní má zvláštní schopnost zpomalit čas. A právě v tom zpomalení se skrývá kouzlo, které každoročně otevírá naše srdce dokořán. Vánoce nejsou jen o světýlkách, dárcích a slavnostní vůni cukroví — jsou především o společných chvílích, o pocitu sounáležitosti a o radosti z drobností, které v běžném shonu snadno přehlížíme.
Letos jsme si čekání na Ježíška v družině užili opravdu naplno. Každý den se stal malým svátkem. Tvořili jsme ozdoby, které v rukou dětí získávaly jedinečný tvar i příběh. Netradičně jsme malovali – barvy se rozpíjely po papíře tak, jako se vánoční nálada tiše rozlévá po celé škole. Každé dílo bylo originální, plné fantazie a dětské radosti.
Společně jsme také vyplňovali adventní kalendář, a pokaždé když jsme vymalovali nový domeček, jako bychom se o krok přiblížili k onomu výjimečnému okamžiku Štědrého dne.
A mezi tvořením a hrou jsme si povídali o vánočních tradicích – o těch, které známe od malička, i o těch, které si přináší každý ze svého domova. Naslouchali jsme si, smáli se a objevovali, jak krásně rozdílné, a přitom propojené, mohou být naše zvyky.
Tyto chvíle měly v sobě něco zvláštního. Možná to byla dětská očekávání, možná třpyt v očích, nebo jen pocit, že jsme v tu chvíli opravdu spolu. Vánoce totiž nejsou jen v kalendáři — Vánoce se rodí tam, kde je radost sdílená a kde roste dobro.
A právě takové byly naše společné adventní dny v družině. Teplé, jemné a plné příběhů, které si budeme pamatovat dlouho po tom, co poslední vánoční světýlko zhasne.
Krásné Vánoce Vám všem!
